HISTORIE A CHARAKTERISTIKA

Stručná historie

Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Hustířanka byl založen v roce 2001. Iniciátorem jeho vzniku byla obec Habřina, kde bylo také první síldo mikroregionu. Sídlo se od ledna 2006 přesunulo do obce Velichovky, nyní síldíme v obci Dubenec a pracujeme v kanceláři ve Vilanticích. Název mikroregionu je odvozen od potoku Hustířanka, který protéká několika obcemi na tomto území.

Zakládací smlouvu a stanovy podepsalo 8 obcí.

První rozšíření svazku nastalo 19. května 2003, kdy přistoupily obce Hřibojedy, Litíč a Velký Vřešťov. O dva měsíce později, 26. května 2003 následovalo přistoupení dalších dvou obcí, Lanžova a Libotova. K poslednímu rozšíření svazku došlo 26. února 2004, kdy přistoupily obce Heřmanice, Hořenice a Kuks.

Mikroregion Hustířanka má v současné době 14 členských obcí.

Seznam členských obcí

Obce, které Mikroregion Hustířanka v průběhu let opustili

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU HUSTÍŘANKA

Přirozenými spádovými centry mikroregionu jsou obce Velichovky a Dubenec, zejména díky školám, které se v těchto obcích nacházejí. Svazek zaujímá výhodnou polohu v blízkosti měst Jaroměř a Dvůr Králové nad Labem a také v relativní blízkosti krajského města Hradce Králové. Dostupnost Hradce Králové se zlepšila výstavbou dálnice v úseku Hradec Králové – Jaroměř. 

Území se vyznačuje značnou členitostí a rozmanitostí. Terén je kopcovitý a ve směru z jihovýchodu na severozápad nadmořská výška stoupá. Nejníže položenou obcí je  Zaloňov, který má 248 m n. m. a nejvýše položenou obcí je obec Libotov, která má 399 m n. m.

Nejvýznamnější řekou v oblasti je řeka Labe, která protéká svazkem po severovýchodní části.  Další toky jsou již méně významné a patří mezi ně zejména Hustířanka, Trotina, Jordán, Vilantický potok, Dubenecký potok, Litičský potok, Libotovský potok, který napájí soustavu rybníků U Karbanů, U Křížku a rybník Naděje, dále je to Trotinka, Frantovský potok, Zátlucký potok, Běluňka a další. Na území svazku je také mnoho rybníků. Rybník mezi Velichovkami a Rožnovem není určen ani ke koupání ani k rybaření, ale je zdrojem léčivé rašeliny, která se zda těží. 

Důležitou roli hraje celá řada turisticky atraktivních objektů jakými jsou hospital v Kuksu, lázaňský komplex Velichovky, památková zóna na Chotěborkách, sochy nejen v Braunově Beltémě, kostely, kapličky, zvonice a další. Několik obcí se může pyšnit starými roubenými chalupami. Turistickou přitažlivost regionu zvyšuje i venkovské prostředí.

Terén na území svazku se vyznačuje značnou členitostí. Jihovýchodní část území svazku je převážně rovinatá, směrem na severozápad terén nepravidelně stoupá. V nižších polohách je díky úrodné půdě a dobrým klimatickým podmínkám intenzivně zastoupena oblast zemědělství. 

Archeologické nálezy dokazují, že zdejší území bylo osídleno již v mladším paleolitu (tj. do doby 25 000 let př. n. l.). Velký význam pro osídlování zdejších lokalit měla existence zemských stezek vedoucích především do Polska. Období 17. a 18. století připomíná řada kostelů. Konec 19. století byl ve znamení především Prusko-rakouské války. Bitvu připomínají pomníky a hroby vojáků.

Správní členění mikroregionu

Obce Mikroregionu Hustířanka spadají do třech okresů.

8 obcí do okresu Trutnov,

3 obce do okresu Náchod a

3 obce do okresu Hradec Králové.

Všechny obce patřící do okresu Trutnov mají úřad s rozšířenou působností ve Dvoře Králové nad Labem. Obce z okresu Náchod spadají správně pod město Jaroměř a obce okresu Hradec Králové mají pověřený úřad s rozšířenou působností v Hradci Králové.

Územní uspořádání 

Největší část svazku z hlediska rozlohy spadá do okresu Trutnov. Naopak nejmenší část spadá do okresu Hradec Králové. V následujících tabulkách je uveden přehled rozlohy jednotlivých obcí a počtu obyvatel.

v okrese Trutnov

v okrese Náchod

v okrese Hradec Králové